Písně.

Když svou mně Zora milostná

na spánky růžnou ruku skloní,

o Tobě, milko, zlaté sny

jí vložím na památku do ní.

A polední když vánek k vám

za slunkem jasným pozaletí,

perutí svou z mých myšlének

dech teplý, milko, přinese Ti.

A večer proudem vzpomněnek

Ti pošlu člunek milko moje;

ten člunek, ten je mysl má,

a přístav pro něj – srdce Tvoje.

Myslí lidé, že měsíček

tepla nevydává,

ale věřte, že to právě

naopak se stává.

Když se s milou při měsíčku

procházíme sadem,

jasný plápol on mi vznítí

ve srdci mém mladém.