PÍSNĚ (III)

Bože, co tu květů!

Bože, co tu lásky!

Vše dí: „Trhej, miluj,

vždy a bez otázky!“

Tak zas stará země

nový zpěv si zpívá.

Květy prší ke mně –

jako odjakživa. –

Jimi jdu a trhám.

Lze to jinak, věru?

Za láskou se vrhám

a ji zevšad beru.

Jak je krásně žíti

a milovat k tomu!

Dí to každé kvítí,

každé ptáče k tomu.

Láska dí to žárem,

srdce něhou svojí.

Opíti se jarem,

věru, za to stojí!

Milovat se, dítě,

všeho zákon celý.

Proto líbej hbitě,

vzletíš nad anděly!