PÍSNĚ KOSÍ.

By Tereza Dubrovská

Ty písně kosí jsem tak ráda měla,

Ty’s na večer jim naslouchával rád,

když obloha jak rubín zrůžověla

a v tichých dumách odpočíval sad.

Ta sladká píseň touhyplně zněla

a zapadala kamsi v ticho lad –

jak modlitbou se do oblaků chvěla,

kde v nebi zářil hvězdný majestát.

O mladé vesně vlahou nocí pěla,

zpět ozvěnou se nesouc odevšad,

a o štěstí, a dřív než oněměla,

mne zkolébala do snů nastokrát.

Dnes bílá břízka stojí osamělá,

a vánek čeří její hebký šat...

Tam na Tvém rově píseň tryskla skvělá,

ta píseň kosí, již Jsi měl tak rád.