Písně milosti.

Znám jednu píseň milosti

a je to píseň bolu.

A temně zní co mroucí stesk

od obou světa pólů.

Tu pláče tlukem slavíka

nad osamělým rovem

a všeho tvorstva toužení

vypráví lidským slovem.

Jsou písně vroucné milosti,

jak z rána luhů kvítí,

když v zaroseném kalíšku

se jasná slza třpytí.