Písně milostné. (4.)

Od prahu jsi mne vyhnala

jak žebravého molaha,

přec modlím se, by dobrý bůh

ti žehnal dívko předrahá.

Mé srdce kletby neznalé,

má hněvy láska nerodí

a čista jako v první den

mne žití dráhou provodí.

Snad kdys i ty ji zpomeneš

a slza líc ti zaleje,

kdy nad mým dávno hrobem již

se všecka zavře naděje.