Písně v bouři. (V.)

Jest láska velká jara bouř

a máj mé mladé žití,

jen první zpěv v něm zbudil se,

a první vzkvětlo kvítí.

Zpěv ten se sotva tetelí

jak první z jara ptáče,

a kvítko bolně vydýchá

a bolnou slzu pláče.

Však bouře přejde a ten zpěv

až v nebe bude zvonit,

a květ ten se svou korunou

až v nebi bude trónit.