Písně v bouři. (VII.)

By Václav Šolc

Směle hora svoje čelo

v nebes výš vypíná,

však když blesk se nebem míhá,

nejspíš je roztíná.

Pyšně palma se svým věncem

v nebes výš se týčí,

však když blesky nebem vzletnou,

nejspíš věnec zničí.

Tak snad proto velké srdce,

jež chce v nebi trónit,

zlostná bouře světa hledí

v propast zkázy sklonit.