Písně v bouři. (VII.)
By Václav Šolc
Směle hora svoje čelo
v nebes výš vypíná,
však když blesk se nebem míhá,
nejspíš je roztíná.
Pyšně palma se svým věncem
v nebes výš se týčí,
však když blesky nebem vzletnou,
nejspíš věnec zničí.
Tak snad proto velké srdce,
jež chce v nebi trónit,
zlostná bouře světa hledí
v propast zkázy sklonit.