Písně.

By Emanuel Lešehrad

Odlétly vlašťovky

pusto je v údolí,

vítr lká v haluzích,

že srdce zabolí.

Jeseň se vrátila,

já na vše zapomněl,

jeseň se vrátila,

srdce mé zranila.

Smutno až k zoufání

zavládlo v krajině,

smutno až k zoufání,

vítr lká nad plání.

Ani jsem nevzpomněl

zazdíti veřeje,

na vše jsem zapomněl,

zmrazeny naděje.

Luka jsou sirá,

zármutek svírá

mozek můj,

lupení padá,

pusta jsou lada,

větře duj!

Umlklo ptáče,

srdce mé pláče,

zvlhl zrak,

nezazní vzduchem

srdce mé ruchem,

zmlkl pták.

Touhy mé prosty,

ztraceny skvosty,

padá sníh,

hlava se kloní,

naděje zvoní

v závějích....