Písni.

Ó písni moje snivá

si s jarním vyleť vánkem,

kdy kolem juž se stmívá,

se zulíbej s červánkem.

Jsi vonným, družným květem,

jež jaro kouzlí zase,

když letí naším světem,

tu vykouzlí tě v kráse.

Tak divnou dumou, tesknou,

se duše moje svírá,

že řasy mé se lesknou

a v zrak se slza vtírá.

Když slyším tebe, písni,

jsi démonem mně náhle

a srdce mé cos tísní,

jak akkordy tvé táhlé.

Co blaha, hned zas bolu,

ve tvém zřím něžném květu,

co něhy skrýváš v stvolu

a vyzpíváš ji světu.

Však nechci jedin pouze

by na vždy byl tvůj nápěv,

jenž v sen by jal mne dlouze,

a stlačil očí záchvěv...