Písni budoucnosti.

Ó písni, jako perla v moři

jež dřímáš lidské ve hrudi,

ty’s balsám ráně, úkoj hoři,

kdo zvuk tvůj u nás probudí,

by šlehnul kovový a jasný,

pln síly, ruchu, povzletu

zas v národ svobodný a šťastný,

jenž spěje k výši rozkvětu?

Ó písni, zakleta jsi jistě,

ať v srdcích mužů, v srdcích žen,

tě chtěl bych v každém hledat místě,

ať hvězdná noc, ať slunný den.

Na všecka ňadra klepat tiše

a ptát se na všech rozcestích,

čím žitný lán a les čím dýše,

zpěv ptačí slouchat a vln smích;

a usnout někde v měkkém mechu

a cítit zpitý sladkým snem,

jak plna jásotu a vzdechů

ty probouzíš se v srdci mém!