PÍSNIČKA MARNOTRATNÁ.

Písniček celý zpěvník

bych musil vyzpívat,

a přec bych nevyzpíval,

jak mám svou milou rád,

jak s duší mou je spiata,

jak tělo mé k ní chvátá

a co bych chtěl jí dát.

Za jeden její pohled

svůj život nabízím,

za jedno její jaro

dám sto let a sto zim

a za polibek z lásky

dám všecky duše zkazky

a všecko, o čem sním.

Vezmi mé žhavé srdce

na bílou svoji dlaň –

blaženo zemře, když se

usměješ vlídně naň,

však dřív se vším, co tvoje,

po dvacet let buď moje

a pak se staň, co staň.