PÍSNIČKA Z LĚTA.

Růžová líčka a oči hnědé –

kudy kam cesta, cestička vede.

Obilím jdeme, stopeni v moři –

slunéčko svítí a máky hoří.

Kol žitná pole, jen pole širá –

v předtuše štěstí, cosi hruď svírá.

Srpnové slunce rozpálí, zmámí –

zatočí vše se, zatočí s námi.

Hedvábná ňadra a rety rudé –

co je nám po tom, co zítra bude.

Nemůže přece jináče býti –

co platno všechno, když chce se žíti...