Písnička za dítětem.

Iljuško můj zlatý,

jenž jsi zemřel za nás

a za spásu moji...

dušička Tvá všude

ovívá mou mysl,

každou ránu hojí!

Smrtka semkla rty,

dřív než k tatíčkovi

mohly zajásati:

kudy kráčím všude,

slyším však teď hlas tvůj

k sobě šepotati!

V matičky Tvé vzdechu

slyším Tvoji duši,

a kde stromy pláčí,

mluví z jejich šumu –

Tvá to duše zpívá –

jásá-li zpěv ptačí...

Klekání kdes zvoní –

svatým tím i zvukem

hlas Tvůj mluví v plese:

Zvony zvou Tě za mnou,

tatíčku můj zlatý:

brzy shledáme se!