PIUS X.

Prostičký farář... Osud vznes jej maně

na stolec Petrův. V římském žáru nyje

a teskliv po lagunách Venezie

nes břímě, pánem dané, odevzdaně.

Leč všechny eminence u kurie

hlavami třesou; Pravda, vůle Páně...

leč hotový to malér v Vatikaně...

a v době těžké... příliš prostičký je...

Chřad stařeček a zavřel oči zmdlené

v čas, kdy se začlo lidstvo rozběsněné

bodáky srozumívat. Z Vatikanu,

co dalo zachránit se, zachránili:

Prý nemoh světec přežít vojny ránu

a srdce puklo mu z ní v jedné chvíli.