PLÁČ HOUSLÍ.
By Adolf Brabec
Pláč houslí slýchám rád,
když všecko šlo již spat,
jen noční motýl přiletí
přivonět k růže poupěti.
Tu housle plakají
jak ty, tak podtají,
má drahá, kde jsi dneska as,
kde veselý tvůj smích a hlas?
Je sémě zaseto,
nezkvete prokleto,
pláč houslí slýchám rád,
když všecko šlo již spat!