PLÁČ HOUSLÍ.

By Adolf Brabec

Pláč houslí slýchám rád,

když všecko šlo již spat,

jen noční motýl přiletí

přivonět k růže poupěti.

Tu housle plakají

jak ty, tak podtají,

má drahá, kde jsi dneska as,

kde veselý tvůj smích a hlas?

Je sémě zaseto,

nezkvete prokleto,

pláč houslí slýchám rád,

když všecko šlo již spat!