PLÁNY DO BUDOUCNOSTI

Kdybych mohl být stár jak Methusalem,

obrozovat se každým jarem jen proto,

abych spěl s mládím

a pomáhal bořit a tvořit,

navršil bych pyramidu práce,

na níž pěl by architekt nového světa,

poznal bych dokonale zemi,

ženu s ňadry hor, s kšticí vodopádů,

s očima zahrad a s ústy tvorů,

s pažema vodstev,

sopečným lůnem,

měl bych potomků jako písku v poušti

nebo listí na jasanu v létě,

a to bylo by krásné,

odnaučoval bych svět válčit,

hlásal bych zrušení hranic,

přes něž lidé civějí na sebe jak na cizince,

osvobodil bych je z otrockých pout peněz,

jež plodí zločiny a bídu,

naučil bych je ryžovat zlato slunce,

to je bohatství ducha,

za ně by mohli získat úsměvů doly,

třeba zřídit si plantáž krásy,

zbudovat Pantheon lásky