Plápolá a zas je bod jen malý,

Plápolá a zas je bod jen malý,

zámky zlaté staví a boří,

modrým se směje okem, zas se kalí

a mdle hoří

blikavé světýlko v dáli.

A teplem sálá, u srdce pálí,

uniká, uprchlé naděje, mráz!

A svítí zas

blikavé světýlko v dáli!

Davy se v tmách k němu valí,

ztišené moře! křik! temný hluk!

To blikavé světlo v dáli!

Už jsem na vrcholi, jen švih malý –

a pád, za přehnilý držím se suk.

Umírá blikavé světýlko v dáli.