Plavba vltavská.

Klády, Šumava jichž plodí,

k Praze vozí Vltava,

zabedněná v hlubé lodi

sůl Rakouská sem plavá.

Spletené hadí se vory

ve klikatých zátokách,

plavec přemáhá ty vzdory

utužilý v nehodách.

Skály a kameny škodné,

spády, prahy, proudy zná;

kde je voda líná, bodne,

rudlaty si pomáhá.

Vrátných pozor, plavců snaha

úrazům se vyhybá;

mělčiny a písky zmáhá,

skalinami probíhá.

Řek propasti Charybdině

hrůzyplné jmeno dal:

strašných bájí o skalině

lodělomné povídal:

České Charybdě a Skylle

plavec náš se posmívá,

a jim jako z kratochvíle

Basa, Housle přezdívá.

„Uhne-li se plavec Base,

na Housličky narazí:“

na proudech veselé chase

přísloví to v ústech zní.

Žertem ale neodbývá

všecky plavby nesnáze;

vrátný kleknuv se modlívá

vírných proudů na praze,

pamětliv, že loď je křehká

proti ostrým skalinám;

těmto škůdcům věc je lehká

prorazit i pevný prám.