PLAVCI

Z pustého zálivu v moře moc

pluje loď. Je jasná letní noc.

Plachty jsou vzedmuty. Moře spí

a v kosmu bez počtu hvězd se chví.

Plavci již ulehli. Jeden jen

na stěžni bdí – čeká nový den.

A zrak svůj do zraků stápí hvězd

a zvídá o lidstvu truchlou zvěst...

Záliv již v daleku. Lehký van

žene loď přes šírý oceán.

V obzoru již se rdí jitřní zář,

ospalým plavcům celuje tvář.

Všem seděl úsměv na mladých rtech

a píseň štěstí pěl jejich dech.

Jen jeden soudruh dál smutek měl,

jen jeden, jenž za ně v noci bděl...