PLEČKA.

By Augustin Eugen Mužík

Ráno poráníčko

pleju obilíčko.

Napadala rosa

na lístečky prosa,

jak slziček řady

na ten život mladý.

Pleju, nevypleju,

jenom slzy leju.

Slzy lásky – deštíček májový,

a mé slzy – déšť to podzimkový.

Rosu, ranní rosu

teplé slunce ruší,

ale moje líce

nikdo neosuší.