Ples čarodějnic.

By František Ladislav Čelakovský

Půlnoc s věže hučí –

Na hřeblích a na pometlích

Osedlaných, modrosvětlých

Z komínů se chasa řítí,

Došky svítí,

Čišný větřík fičí,

Hou! kmotry křičí

Putujecí na Boubínsko,

Hou! kmotry, hou!

„Kam ty, kmotro, třeštíš –

Bezzubou co tlamou klepeš?

Co na Boubín v pytli neseš?“

Rozpalovať kotel stuhlý

Nesu uhlí,

Suchou louč a síry

Za půl míry;

Hni se, líná pometlice!

Hiu! hata hou!

„Rokyto, kam drndáš –

Až se ti vrkoče třesou,

Co tvá záda v mošně nesou?“

Tři kocoury mourovaté,

Žíní spiaté

Nesu; slyš, jak vručí!

Ať se učí,

Kotlík varný ostříhati.

Roukyty, mňau.

„Odkud vy na hřeblích,

Černy, co se hašteříte,

V zástěrách co přinášíte?“

Nesu měsícové rohy,

Palec z nohy

Umrlého strejce,

A hadí vejce.

Huhlá kmotra z Černé Lhoty.

Makaralarak.

„Zboží tvé klapizno?“

Černobejl a z třešně kůry,

Nesytky a noční můry,

Vlčí mlíko, hnízda račí,

Trusy stračí,

Smeti nasklízené

A přemetené

Přes práh sto bez jedenkráte.

Vitihú! vitihú!

„Co jste, kam klusáte?“

Kantorky jsme, zdobiť plesy

Nesem v loktuších partesy.

Kmotra nafukuje dudy

Známé všudy –

Já zas šoustám basu,

Aby chasu

Zveselily naše hody.

Tulitulituli tum!

Bžun dum!

„U Zmeka a Lichoty!

Kam se trdluje Haznoka

Na kbelíku ze široka?“

Na čar krev zaječí,

Žluč prasečí,

Rezovinu vodní

A kaly spodní

Dohromady svrtět musím.

Vrli, vrli, vrlihy!

„Stůj, ty Uhňavino!

Co na přeslu se zatáčíš –“

Ať mne jinák zváti ráčíš!

Jsem kuchařka z fary,

Slavit čáry,

Písně nejnovější

A nejpěknější

V kapsáři mám zastrkané.

Uhni! uhni dál!

Vítaly se kmotry na Boubínu –

Kotlík vyvařuje černou pínu,

Kocouři ji oblizují.

Na levou se stranu stryhy zatáčí,

Devětkrát si kolem zahopcují,

Nápojík lopatou zaměšují,

Třikrát tanec protáčí.

Dudy, basa, div se neroztrhnou,

Valem podlé taktu drhnou.

Uhňavina písně prozpěvuje

Posadivši brejlí na špičatý nos –

V tom, aj! zastavuje

Kmotry cos.

Konec radovánkám,

Konec čarovánkám;

Kohout zakokrhal ve vsi,

Jitřeně již vlhnou vlasy.

Napřekot tu kmotry nabírají,

Hřebla a pometla osedlají,

Pryč se rozletí.

Ďas tě, kmotro, kop!

Hiu! hophophop! –