PLES NEBES

Den usnul v objetí Noci.

Ve hvězdném sadě

se toulal milostný měsíc

a světlem zaléval zemi.

Té noci stříbrné touhy

se zrodila Láska,

a závoj panenství klesl

v klín toužící ženy,

jež v loktech mužových pila

z poháru zemského blaha.

A světem putoval měsíc,

jenž vzkvetlou přírodu rosil

stříbrným deštěm,

až všechno rozjiskřilo se

svatební září.