PLNÉ KOUZLO.

Není noci. Bledý svit

šeří se, však světlo nehasne,

od západu ku východu sahá –

soumrak a hvězd jasných třpyt

splývá v přítmí sotva nejasné,

a již opět nový den se vzmáhá.

Než se ale počíná,

přece krátká chvíle oddechem

z blednoucího přímraku se prýští,

kde kdo stojí, usíná

jako bojovník, jenž s povzdechem

opřen o štít zdřímne na bojišti.

Moře mlčí ve snění,

clonou průzračnou se pokrývá,

v tichém spánku volně oddychuje

vlna, jež se zapění,

pokradmu se kolem podívá

a zas lehkým krokem dál se snuje.

Nebes rozepjatý klín

smělým obloukem se rozšířil,

klene se jak obrovitá báně,

sotva že se plachý stín

nad vlnami plesem rozhýřil,

světlo odmítá jej odhodlaně.

Hustý les a strmý břeh

oči těžké přimhouřily již,

křoví klesajíc se k zemi kloní,

vítr na chvíli si leh’,

přitulil se k tesům skalním blíž,

tráva opojně a silně voní.

Lehkých stínů teskný jas

jako přelud pouhý, jako sen

ze země se zvedá, k nebi spěchá –

přítmí plné snivých krás

moře se a břehu dotkne jen,

sotva stopu tmy za sebou nechá.

Rychle ale níž a níž

– pospěch sotva touze dostačí –

matná záře naproti mu splývá,

z brány nebes vyšla již,

kmitem třpytných hvězd se obtáčí,

sestupuje dolů zádumčivá.

Jasná šeř a matná zář,

nebes klid a země tklivý stesk,

smilování shora, vzdechy zdola

hledí sobě tváří v tvář

a již spojily se v svit a v lesk,

jehož vnadě půlnoc neodolá.

V záři mdlé a opojné

večer ránu ruku podává,

u veřejí rozevřených ráje

chvění světel okojné

plným kouzlem léta dozrává,

jasnem severního nebe plaje.

Širým volným prostorem,

nezřetelným mihem měnivým

divné světlo mámivě se vlní,

s dálným splývá obzorem,

rozlévá se proudem lenivým,

vesmír celý odleskem svým plní.

Svaté ticho mlčí kol,

noci letní vábný světlý stín

snivým kmitem chvěje se a line,

lidský žal a lidský bol

hrne ve svůj rozestřený klín,

k srdcím chorým tesklivě se vine.

Kouzlo plné, tajemné,

jež se z letní noci severu

nevylíčitelným světlem rodíš,

žel, že mdlíš den ode dne,

žel, že hyneš vzrůstem večerů,

žel, že k mnohým strastem marně chodíš!