Plny svěžesti jsou lesy

By Adolf Heyduk

Plny svěžesti jsou lesy

a stromy jsou plny míz,

hle, v kadeře prostoleté

steré jehnědky si plete

četa štíhlorostlých bříz.

Už prochvívá dalné bory

vůninosný teplý vzduch,

zdiveně kde oko stane,

odevšad mu v rozkoš vane

tajuplných zvěstí ruch.

Vánek jemné písně šepce

a krajince na pospas

z jihu pospíchají ptáci,

trávy zeleň, květ se vrací,

brzo vztýčí hlavu klas.

Jenom jedno nevrací se –

marnotratný matky syn!

Bože, bože! zda se vrátí,

než-li vrah svou zradou schvátí

volné vlasti volný čin?