PLUJÍCÍ KVĚTY

By Emanuel Lešehrad

Nespal jsem,

přemítal dlouho

o raných plánech, o tužbách mládí.

Něco jsem cítil pod svými prsty...

Hebounké květy rozmarných tvarů.

Stulíky, kosatce, astry.

Ano, vůně minulých zahrad

připluly ke mně na vlnách noci.

Jsem udivený –

vždyť se mi zdálo,

že již snad zvadly...

Přeludné oči na vlnách noci