Po bílých nocích...

Po bílých nocích táhly černé dny

jak vrány vzduchem krákoravé,

padaly s šumem v prostor bezedný,

po bílých nocích dny se vlékly tmavé.

Mé byly noci bílé, třesavé,

šílenstvím nadějí se rozepěly,

že vstávaly sny moje churavé

a v travách zahrad mých se procházely...

Dny černé byly však a bidácké,

po prázdných stádech puklým echem znící,

a plny surové a chytrácké

Morálky mstivé a Morálky bdící..