PO CESTÁCH PŮJDU...

Po cestách půjdu ocúnových,

vím to, ach, vím,

se srdcem povodňovým život

si protrpím.

Po trní půjdu, po bodláčí

a srázem cest,

kde závisti jen jedovatý

blín bude kvést.

Leč k nebi budu vždy se dívat

a k výši hor,

zakleji v píseň stesk své pouti,

žal svůj i vzdor.