PO LETECH.

Zas nebe modré je, jak bývá z jara,

opojně voní květ a zpívá pták,

na tváři žen jak dříve úsměv kvete,

v tajemné dálky hledí dívčí zrak.

Jak pohádku kdos vyprávěl by starou

a známou tak, a přece jaký div,

teď po letech se pojednou zdá tobě,

že všecko jiné je, než bylo dřív.