PO LETECH

Bolestná, sedmibolestná,

co žilo tvoje dobrodružné srdce,

z jakého procitla jsi sna,

než jsi se vrátila?

Domov tě objal, políbil

na zhořklé rty a na zmučené vlasy,

a jemuž kdys tě zaslíbil,

přál stisknouti tvou ruku.

Ze srdce, z očí temný kříž

ti nevyrve už ani nová láska.

Šla’s tmou, tmou k hrobu dobloudíš.

A s tebou truchlý stín.

Neb tebe poznamenala

v rodičské křeči svatá ruská země

a děs ti v duši navála,

že nestřeseš ho nikdy.