Po přečtení knihy „Na prahu ráje“.

Rým pojit k rýmu – Ne, to všecko není!

Myšlenku brousit v diamantu hrany,

až opálem to blýskne na vše strany,

jas v duši, v oko lejíc oslnění:

Dech růží, úsměv dívčí, děcka snění,

vše, čím jsou bludných hvězd paprsky tkány,

čím labutě na vodě kolébány,

je v písni tvé. – Však svěží rozhorlení,

jež divně šlehne, jako když se blýská,

hněv mezi slzami ve oku kalném,

jak tuhá pěst, kdy do křemene tříská:

Ten záchvěv síly, jež zní tvojím steskem,

toť tón, jímž vítězem jsi v boji palném

a plesem všech v tom dlouhém postu českém.