PO SOIRĚE U PANA TOVÁRNÍKA.

Zpěváka Květa nepozvem už příště,

mně zdá se, příliš po Else mi střílí,

a držel se jí zas dnes jako klíště –

no, to by mi tak zeť byl zrovna milý!

A usmívá se jako do hlediště,

a má-li zpívat, dá se prosit chvíli –

snad nemyslí, hňup, výmluvy své piště,

že herce zvu jen, by mé rýnské pili?