PO TICHĚ HLADINĚ...

Po tiché hladině

v lodičce pluji

do země slunečna,

do země thují.

Dosti již zažil jsem

bouří a chladu,

poznal jsem zklamání,

poznal jsem zradu.

Uštván teď, unaven,

znechucen boji,

vracím se v samotu,

všecko jež hojí.

Aspoň teď večer, když

den můj se chýlí,

trochu chci oddechu,

klidu chci chvíli.

Trochu chci slunečna,

trochu té vůně

z thují, v nich zapomnět,

čím duše stůně...

A tak teď v podvečer

hladinou pluji

do země slunečna,

do země thují...