PO ZPRÁVĚ O LIDICÍCH.

Kdybych stromem byl a rostl z jejich země,

možná že by studem uschl život ve mně,

a kdybych byl skalou neživou a chladnou,

snad bych zrudl hanbou, strašnou, bezpříkladnou.

Zabil člověk bratra, sbohem dal svým dětem,

do ruky vzal kyj a na pouť dal se světem,

po lesích se honě jako zvíře štvané,

hlavu k zemi kloně, pije slzy slané.

Ale panské plémě zlodějů a lhářů,

tupých otroků a katů-otrokářů,

národ zlý a hrubý k úžasu všech lidí

znamením se chlubí, za něž Kain se stydí.