Poběhlice.

Vyhnali ji za vesnici

ženu cizou – poběhlici.

Zima bylo, mnoho psoty –

schoulila se mezi ploty.

Podhlavnička – žlutá tráva,

tu jí matka země dává;

a přikrývka pěkná bílá –

tu zas mračna nadělila.

Pěkné sny to asi měla,

že procitnouť – zapomněla.