Pobuda.

Ký ďas toho chlapa nese

mezi líné pobudy?

Dobří lidé, nedivte se,

vždyť má kabát z ostudy.

Pracovati se mu nechce,

v krajinách se potlouká,

živiti se umí lehce,

pilné lidi ponouká.

Bez potu a bez bolů

žije z cizích mozolů;

za parna si hoví v chladu

sám, neb u svých kamarádů;

na noc teplý má chlév známý,

někdy i stoh suché slámy;

často také bez únavy

ubírá se do šatlavy;

aby spánkem zotaven

zase mařil příští den:

neštítí se žádné špíny,

jen když má dost líhoviny.

Má-li v hlavě dravců roupy,

směle krade, ba i loupí.

Hanbou svou se tulák chlubí,

až zlá Morana jej zhubí;

zahaliž nám závoj hustý

taký život bohapustý!