POCESTNÝ

By Emanuel Lešehrad

Pod vrchem dřímá údolí.

Jdu podle luhů silnicí,

již vážně vroubí topoly,

o létu přemítající.

Jsem zrosen pelem slunečním,

ve vlasech vůni polí mám.

Zrak líbá květy, skoro sním,

a věčně šel bych bůhví kam.