POCHOD FLAŠINETÁŘŮ.

Jděme stále, jděme k předu

s odhodlanou silnou duší,

neváhejme trhat bližním

muzikální hloupé uši.

Pochodem, stateční jako tvrz,

nadšeně točme jen vrz a vrz,

pokud nám vystačí síla.

Ať se zas před námi chvěje svět,

ať zví, co dovede flašinet

a jeho veliká díla.

Dokažme, že mezi námi

mistry mohou zvát se mnozí

a že zničí uměním svým

nejslavnější virtuosy.

Pochodem, stateční jako tvrz,

nadšeně točme jen vrz a vrz

od rána až do večera.

Genius v hadrech se pozná hned,

jak rozezpívá svůj flašinet,

stejně dnes tak jako včera.

S námi každý k předu kráčej,

kdo máš nervy jako dráty:

Jene, Michli, Vašku, Frici,

Mařko, Hildo, Káčo, Katy.

Pochodem, stateční jako tvrz,

nadšeně točme jen vrz a vrz

na dvorech i na ulici.

Wagnera zabijem, jako nic,

Smetanu, Dvořáka ještě víc

a nikdo nesmí nic říci.

Celý svět jest v naší moci,

i bubínky lidských uší,

do nichž naše tony stále

půl zadarmo mocně buší.

Pochodem, stateční jako tvrz,

písk a písk a zase vrz a vrz,

toť věru nebeská hudba.

A přijde doba, kdy flašinet

řídit a vést bude širý svět,

toť jeho poslední šudba.