POCHOD.

Jdeme jak dlouhé průvody klášterní,

když k slavné mši kráčely v půlnoci

velebným tichem; my jdeme,

s nadšením jak chodívali křesťané

k potěše Římanů vrhnouti se za kořist lvům;

my jdeme!

Ale naši krev nenecháme zhltnouti lvům

a Římané nezasmějí se nad naší smrtí,

neb za noci měsíčné nezapějem GLORIA

a opustíme klášter v půlnoci...

My jdeme!

Vstříc velikým zástupům neznámých,

však tušených dávno hluboko v srdci;

my jdeme!

Vstříc Slunci a Hvězdám a Mrakům,

vstříc Bouřím, neb obejmout chcem KRÁSU.

S korouhví vysoko nad trůny vztyčenou!