POCIT DOMOVA

Nad sebou střechy zřím stromů,

listnatých domů,

pod nimi blaženě kráčím,

prohříván jásotem ptačím,

těším se úsměvy květů,

zdrobnělých světů,

myslí mou sluneční jasy

šumí jak pšeničné klasy.

Se zemí polibkem splývám,

děkuji břemenu žití

za zázrak nebes a tvorstva,

nerostů, kvítí.

O hlíně zpívám!