pod gilotinou

By Stanislav Kostka Neumann

Prý vraždíme, co milujeme.

Nikdy tě nezabiji.

A přece spolu nedojdeme.

Přetneš mi šíji.

Jsi němá gilotina.

Skláním už hlavu.

Až vypadne ti z klína,

ukaž ji davu.

Nepadl v bojích ni bídou strohou,

léta ho nezlomila.

Zhroutil se u mých hedvábných nohou,

když jsem ho pokořila.