POD HRADEM.

Ved’ cikán hocha za stádem,

pás’ chrty, koně pod hradem

a koukal vzhůru temně.

Pan kníže z okna patřil ven:

„Tam nejkrásnější z mých je fen,

hned přiveďte ji ke mně!“

Jde sluha s pána rozkazem:

„Tys ukrad’ fenu, dej ji sem,

sic krev poteče brodem.“

„Já pánu tvému ukrad’ víc,

mám jeho krev a jeho líc,

mám jeho syna rodem!“

Šel sluha nazpět do hradu:

„Slyš, pane, neznám výkladu,

však s posměchem se rouhá!“

Strh’ kníže pušku s přístěnu

a z okna křik jak v plamenu:

„Ať dokáže ten slouha!“

Zdvih’ cikán dítko do výše:

„Tvůj syn to splatí nejspíše,

když neznáš rodokmeny:

neb že je krev v něm knížecí,

já psy mu kradu stavěcí,

ty však nám kradeš ženy!“

Psy vodí cikán za stádem,

má švarné koně pod hradem

a vzhůru kouká temně:

„Pojď, pane kníže, z hradu ven,

mněs nejkrásnější ukrad’ z žen –

pojď pro syna si ke mně!“