Pod koly.

Jih svěže teplým křídlem chví

a hravě v ňadra stromů věje,

z nichž sněhový a nachový

květ vonný padá do koleje.

A slétá na ujetou zem

jak motýlové jara mnozí;

dřív líbán zlatým paprskem

a nyní zajedou ho vozy. –

Toť osud krásy na cestách,

v nichž život davům pro potěchu

vůz těžký namáhavě táh’

se zbraní nákladem a chlebů.