POD KRISTA MYSLBEKOVA.

Léta se juž se zdi v moje

sny a dumy tiše dívá

Kristův kříž.

Zná juž všecky těžké boje,

jež jsem prošel od jakživa,

Kristův kříž.

Někdy ovšem mechanicky

sotva k němu zvednu zrak,

soucitu však jiskru vždycky

v hruď mou nezkojenou vlívá

Kristův kříž.

Býval meditac mých cílem,

kdy v mou duši padal mrak,

nad větším snů mrtvých dílem

s Bohem illusím všem kývá

Kristův kříž.

Praví pouze: „V konec dráhy

žití dotáhni juž vrak,

věř, smrt přijde vždycky záhy,

na hrob vždycky tobě zbývá

Kristův kříž.“