Pod křížem Kristovým.

Trnovou korunou zryto mu čelo.

Přibito na kříž pní Kristovo tělo;

losem je metáno o jeho šat.

Lotři dva visí tam po jeho boku,

z ran krev mu prýští se v povolném toku

na hlavu matčinu u jeho pat. –

Lidstvo, jak strašlivě duní tvá vina!

Nevydá na věky takého syna

nikde a nižádný pozemský byt.

Bůh-syn tě vedl, bys nebi šlo blíže,

a tys jej přibilo na dřevo kříže –

Lidstvo, kde rozum tvůj, kde byl tvůj cit?

Otče, jenž panuješ nad světy všemi,

milostiv pohlédni na naši zemi,

zažeň a zapuď z ní života mráz!

Pro krev, jež na kámen Golgaty tekla,

učiň, by srdce nám k soucitu změkla,

Kristovy lásky vzbuď paprsek v nás!