POD KVĚTY.

Tam dole tak už dlouho spíš –

zda víš, že jaro přišlo již?

Tak plné snů, tak zádumčivé,

jak tehda – dříve!

Co na tvém růvku fialek!

Však čím je tobě jara vděk,

zdaž tam – kde as, kdo říci může –

též zkvetly růže?

Neřekne nikdo – věčný taj –

a přec zde zpívá, jásá máj,

tam dole jenom tiše, tiše

tvé srdce dýše..