Pod mrakem.

By Adolf Heyduk

Jak mračno pod perutí vzduchu,

tak pod čely nám pohněv prch’,

a jenom maně v hněvném ruchu

pár krůpějí nám v líce vrh’.

My ňadra k sobě připoutali,

ret obou blahem v jedno srost’,

zrak v zraku jednou hvězdou plály –

a svoji jsme juž na věčnost.