Pod mrakem.
By Adolf Heyduk
Jak mračno pod perutí vzduchu,
tak pod čely nám pohněv prch’,
a jenom maně v hněvném ruchu
pár krůpějí nám v líce vrh’.
My ňadra k sobě připoutali,
ret obou blahem v jedno srost’,
zrak v zraku jednou hvězdou plály –
a svoji jsme juž na věčnost.