Pod obraz mé ženy.

Kdys v starém Římě kráčel na tržiště,

v svou togu zahalen, patricij skvělý.

Hřál slunce paprsk, v platánech se tříště,

a tváře mladých otrokyň se rděly.

Pro smyslů unavených pobouření

on dívku koupit chtěl si kyprých boků,

své nudě chtěje najít zapomění

a úkoj žízni třiceti svých roků.

Nuž v dívek sladkých čarokruh on vkročil –

však do své villy zpět šel zamyšlený...

vždyť, Jove, nejkrasší tam z bohyň zočil!

Ctné Vestě olej na oltář hned nalil,

pak za svůj život koupil srdce ženy

a svatý oheň vděčně v krbu pálil.