POD SLOVANSKOU LÍPOU.

Pět prutů s listy asi padesáti

a na nich střapatých pět hnízd.

A po celou noc národ kol se klátí,

jak chodí dolů do kavárny jíst.

Pár krojů čistou radost očí dá ti,

pak švec a clown, – žes viděl vše, jsi jist.

Říj po pohovkách, polonahé děvče vidíš státi,

hlad, žízeň v očích jejích možno číst –

pán, maska odulá a nos jak okurek,

– též Slovan? – ruce strká k ňadrům za oblek

a tak se staví pod slovanskou lípu.

Má včelo slovanská, – med se ti rozutek,

máš dávno pokažený žaludek

a v hlavě ani za groš vtipu.