Pod srpem luny.

Opustil jsem domov, za štěstím šel v dál; –

nad rozkvetlou zemí luny srpek stál.

Mnohý kraj jsem prošel, mnoho prožil dob; –

nad vším drahým dávno uzavřel se hrob.

Marně jsem se snažil, – štěstí rosný dech

jenom sen mi kreslil v luzných obrazech.

Náruči mé, srdci uzamkl se svět,

v domov svůj jsem neměl ke komu jít zpět.

Zem kol mne se stměla, sny mé táhly v dál, –

nad mým mrtvým žitím luny srpek stál.