POD STROMEM.

Vy lístky na jeseni, lístky vy

Od stromu daleko nezalítejte,

A v stínu vašem mdlý kdy spočívám,

Svým šumem v blahé sny mne kolíbejte.

Zde snívám – dávno, dávno mrtev již –

Co strom že skvím se listy ozdobený,

A v stínu mém že zpívá slavíček,

I odpočívá poutník unavený.

Ai, zdaliž takým stromem budu já?

Či jako vy se v lístek jen proměním?

Ó lístky na jeseni! lístky vy,

Sletujte ke mně, svým mne těšte chvěním.

Od stromu neneste se daleko,

Vašemu abych šeptu porozuměl,

A poutníkovi jednou jako vy,

K útěše, míru a ku snění šuměl!